Poslední návštěva: Právě je sob 18. zář 2021 9:30:27


Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvek: 1 ] 
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Antonín Sochor - Voják republiky
PříspěvekNapsal: ned 09. pro 2012 11:57:52 
Člen KVH Milovice
Uživatelský avatar

Registrován: pon 14. bře 2011 10:16:50
Příspěvky: 648
Antonín Sochor - Voják republiky

Předválečné období:

Životní příběh Antonína Sochora začína ve Vestfálském Lohbergu, okres Dienstagens, kde se 16.7.1914 narodil jako třetí a nejmladší dítě maželům Antonínu a Anně Sochorovým.
Pro čecha nezvyklé místo narození je dáno tím, že otec rodiny byl havíř, který se Lohbergu přestěhoval za prací.
Protože po vypuknutí první světové války byl Antonínův otec povolán do Rakousko-Uherské armády a záhy odeslán na Italskou frontu, odstěhovala se matka společně s 3 dětmi- Antonínem a jeho sourozenci, o 4 roky starší Aničkou a o 6 let starším Karlem do severočeského Duchcova k rodičům. Sochorovi žili v nuzných podmínkách, otec se z války vrátil jako invalida s podlomeným zdravým našel si špatně placené místo ve sklárnách ale těžká práce byla nad jeho síly, dostal tedy přidělenou symbolickou trafiku ve které se hrbil za malým okénkem a střádal halířové výdělky. Válečné zranění ho sužovalo, míval bolesti a každou chvíly polehával. V trafice musela často zaskočit žena i děti.
Zdravotní potíže i neradostný život plný odříkání vršily v otcově duši vznětlivou zatrpklost. Na děti byl až nemilosrdně přísný když něco vyvedli. Nelze mu však upřít jeho pozitivní vliv na děti které nakazil láskou k vlasti a k obdivu k demokratickým ideálům prezidenta Masaryka k věcem za které měl již brzy jeho syn bojovat a nasazovat svůj život.




V dvacátých letech byl Duchcov významným centrem německých nacionalistů v sudetech- měl zde hlavní stan jejich vůdce v Československu, poslanec Hans Knirsch, vydavetel listu Der Tag.
Týž Knirsch, který navšívil Adolfa Hitlera v cele landsberského vězení nedlouho poté, co zde byl vůdce německé nacionálně socialistické strany v listopadu 1925 uvězněn po nezdařeném pokusu o ozbrojený puč.
Hitler byl skleslý, odmítal jídlo, chtěl zemřít hladem. Řekl Knirschovi: "Ztratil jsem právo žít". "Nikoli" odporoval mu duchcovský nacista, "úkol trvá a stoupenci zůstali bez vůdce. Vaše oběť by byla zbytečná."
"Žádný už nepůjde za tím kdo prohrál", namítal Hitler.
"Zjistil jsem, že vači straníci jsou pevnější a rozhodnější než dříve," povzbuzoval ho Knirsch. "Což není v dějinách dost příkladů, že po první porážce přišlo přece jen konečné vítězství?
Knirsch si pak připisoval zásluhu, že odvrátil Hitlera od sebevraždy. Ten však vděčností nijak neoplýval. V roce 1933, kdy se nacisté v německu chopili moci, se Knirsch rozjel za Adolfem Hitlerem, nedávno dosazeným do funkce
říšského kancléře . Krátce po svém návratu do Duchcova spáchal sebevraždu. Hitler dal přednost Henleinovi a to Knirsch zřejmě nemohl přenést přez srdce.
Nacionální socialisté v Duchcově však byli přesto na Knirsche hrdí a jeho jméno se jim stalo ideovou oporou v jejich protičeské aktivitě.

Jelikož na rodinu dolehla hospodářská krize 30. let, nemohl Antonín Sochor dokončit obchodní akedemii v Teplicích a roku 1933 musel nastoupit do skláren jako dělník.

Vojenská služba:

1 října 1936 nastoupil Antonín Sochor prezenční vojenskou službu v Trenčíně u 9 roty pěšího pluku 17.

Jeho kmenový list zachycuje průběh služby:

15.10.1936 přemístěn k 2 rotě,
15.4.1937 povýšen na svobodníka,
30.9.1937 přemístěn k pomocné rotě,
16.10.1937 povýšen na desátníka
16.6.1938 povýšen na četáře

Během mobilizace sloužil na Slovensku a i poté zůstal v armádě jako délesloužící.

Po vzniku Protektorátů se vrátil do Duchcova, tam však byl po konfliktu s Henleinovci zatčen a v květnu 1939 internován v pracovním táboře Bitterfeld u Lipska. V továrně, kde pracoval, se mu podařilo provést několik sabotáží. Aby se pak dostal pryč z pracovního tábora a tak i mimo podezření, zažádal o vstup do Wehrmachtu, a jakožto německý rodák, navíc bydlištěm v Sudetech, byl odveden. Dostal krátkou dovolenou na vyřízení náležitostí a odjel do Duchcova, odkud se mu, i přes dohled Gestapa, podařilo odejít do polského exilu když předtím ještě stihl hodit do rybníka nacistického starostu města Kutscheru-Hasslinera.
V létě 1939 pak se již hlásil do řad Československé vojenské skupiny Ludvíka Svobody, tzv. Československého legionu.

Po vypuknutí Druhé světové války 1.září 1939 byl Československý legion internován v Sovětském svazu. Jeho příslušníci pak prošli několika pracovními tábory jako Jaromlince, Oranka či Suzdal.

Když pak na přelomu let 1941/42 vznikla 1. československý samostatný polní prapor. byl Antonín Sochor, již jako podporučík, jmenován v únoru 1942 velitelem výcvikové čety, v říjnu pak převzal velení čety průzkumníků.

Mezi tím, 17.září 1942, se oženil s příslušnicí 1. polního praporu Štěpánkou Cejzlarovou. Sochorovi průzkumníci dostali do výzbroje, pro naše vojáky do té doby téměř neznámé druhy zbraní- samopal PPŠ-41.
Jedním ze Sochorových úkolů tak bylo zavést tuto zbraň do československého vojska. Postupem času se naučil samopal ovládat s nevídanou zručností.

V lednu 1943 odjel s praporem na frontu a byl to právě on, kdo byl dne 6. března 1943 pověřen vykonáním první bojové akce 1.polního praporu- průzkum okolí obce Sokolovo. Rozkaz splnil on a jeho muži na výbornou, v přestřelce dokonce zlikvidovali skupinu německých tankistů (proti našim vojákům tu stáli muži elitních tankových jednotek Waffen SS- 1.SS- Panzer Division Leibstandarte SS Adolf Hitler a 3. SS-Panzer Division Totenkopf)

O dva dny později pak aktivně bojoval v bitvě u Sokolova. Přestože utrpěl lehké zranění, vytrval v boji až do večera a teprve v noci se stáhl se zbylými vojáky za řeku Mžu.10. března byl se svým zraněním převezen do nemocnice v Charkově, tan byl 13. března dobyt jednotkami SS, avšak Sochor dokázal z obsazeného města uniknout, dokonce s sebou vyvedl další dva raněné Čechy, zdravotnici voj. Marii Pišlovou a voj, Viléma Rawka, čímž sobě i jim zachránil život. neboť Němci československé vojáky hospitalizované v místní nemocnici postříleli. Za statečnost v boji a odahu při záchraně raněných z Charkova byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939 a sovětským Řádem Rudého praporu.

3. července 1943 byl jmenován velitelem motorizované roty 1. československé samostatné brigády, na kterou se mezitím 1. polní prapor transformoval a 1 zářé 1943 se mu narodil syn Ludvík.

5. listopadu 1943 zahájila 1 československá brigáda útok na Kyjev a pro. Sochor znovu vedl své muže do boje. Útok se zkompikoval a rozhodování přešlona střední důstojnický kádr. Antonín Sochor v těchto pro brigádu kritických chvílích jasně prokázal svoje velitelské schopnosti, rozhodnost, odvahu a statečnost. Např. když se němečtí vojáci kryli za těla civilistů, jež používali jako živé štíty, rozhodl se bleskově pro akci a přez zahrady sousedních domů se mu podařilo Němce obejít, vpadnout jim do boku a zlikvidovat je. Spolu s tanky Josefa Buršíka a Richarda Tesaříka, dosáhly Sochorovi samopalníci jko první břehu Dněpru.

Za statečnost v boji při osvobození Kyjeva byl por. Antonín Sochor vyznamenán podruhé Československým válečným křížem 1939 a 21. listopadu 1943 mu pak byla udělena Zlatá hvězda Hrdiny SSSR.

Antonín Sochor o sobě dával vědět v bojích na frontě i dále - za vynikající velení v bojích u Bílé Cerkve, kde např. vyvedl své vojáky z obklíčení, byl znovu vyznamenán Československým válečným křížem 1939. V lednu 1944 byl podruhé lehce raněn. 13. dubna 1944 se stal velitelem motorizovaného praporu samopalníků 1. čs. samostatné brigády, zúčastnil se Karpatsko-dukelské operace, kde několik dní dobýval se svým praporem kótu 534. Při jednom z útoků na silně opevněnou kótu byl 14.září 1944 těžce zraněn. Podařilo se ho evakuovat do nemocnice v Odrzykoni, kde mu z těla vyoperovali 218 střepin. Tři měsíce po rekonvalescenci. Po doléčení pak působil ve štábních funkcích a válku zakončil již v hodnosti štáního kapitána.

POVÁLEČNÉ OBDOBÍ

Po osvobození ČSR, zůstal v armádě, absolvoval v letech 1945/47 Vysokou školu válečnou, jako major pak sloužil na velitelství 1. divize v Praze od července 1948 na Generálním štábu.


11.dubna 1947 se mu narodila dcera Eva.

V srpnu 1948 byl pověřen tajným vícvikem brigády židovských dobroovolníků z Hagany. Během několika měsíců vytvořil dvě špičkově vycvičené brigády, s nimiž pak odletěl do Izraele, kde působil ve funkci poradce operační správy izraelské armády. Když ochladly vztahy mezi komunistickým Československem a nezávislým Izraelem, by Antonín Sochor povolán zpět.

V září 1949 byl jmenován profesore pěchotní školy v Milovicích a současně velitelem školy středních velitelů. 1.července 1950 byl povýšen na plukovníka.


SMRT

V noci z 15. na 16, srpna došlo ve vojenském prostoru Ralsko, u obce Hamr na Jezeře, ke srážce vojenské nákladní Tatry 111 se štábním vozem Tudor Vo plk. Sochora. Tatra narazila do osobního vozu z pravé strany, kde na místě spolujezdce seděl právě Antonín Sochor , který byl nárazem těžce zraněn. Utrpěl těžké poranění hlavy, kterým 16.srpna podlehl v nemocnici v Jablonném v Podještědí. Jeho smrt dosud obestírají určité nejasnosti. Mnoho lidí bylo a je přesvědčeno, že nešlo o nehodu ale pečivě naplánovaný atentát . Stal se totiž nepohodlný některým mocným lidem nového režimu, především fanatickému komunistovi Bedřichu Reicinovi, Když se Sochor vracel v roce 1949 z Izraele, byl jeho letoun během přeletu napaden palbou neidentifikovaného stíhače a musel nouzově přistát na Maltě. To bylo později označováno jako první pokus o atentát na Sochora. Že o jeho život usilovali, potvrdil i syn Ludvík, když ve vzpomínkách uvedl. že otec hovořil s matkou o tom, že na jeho automobil bylo dvakrát stříleno, že ho chtějí zabít a že už neudělá ani krok bez nabitého samopalu…..
Podezřele působí, také fakt, že na organizaci záchrany jeho života se podílel právě Bedřich Reicin, známý svou nenávistí k členům tzv. Oranské skupiny, kam patřil i Sochor… Reicin měl údajně vynikajícího neurochirurga MUDr. Škvařila o nehodě informoval záměrně pozdě, ovšem tehdejší vedoucí lékař výsadkového praporu ve Stráži pod Ralskem Zdeněk Klouček uvádí, že Sochorova zranění byla natolik vážná, že by nebylo možné zachránit mu život ani dnešními prostředky.

Vyznamenání:

Titul

Hrdina SSSR (SSSR)

Řády

Československý válečný kříž 1939 (udělen 4X) (ČSR)
Řád Bílého lva Za vítězství (ČSR)
Řád Slovenského národního povstání I.třída (ČSR)
Řád Lenina (SSSR)
Řád Rudého praporu (SSSR)
Řád Virtuti Militari V. třída (Polsko)
Řád Rumunské hvězdy (Rumunsko)
Řád Rumunské republiky (Rumunsko)
Řád Za službu národu I. stupeň (Jugoslavie)

Medaile

Medaile Za chrabrost 1939 (Udělen dvakrát) (ČSR)
Medaile Za zásluhy II. stupně (ČSR)
Sokolovská pamětní medaile (ČSR)
Dukelská pamětní medaile (ČSR)
Vojenská pamětní medaile 1939-1945 se šítkem SSSR (ČSR)
Junácký kříž Za vlast 1939-1945 II. stupně (ČSR)
Čestný odznak absolventa Vysoké válečné školy, ročník 1947 (ČSR)
Medaile Za vítězství nad Německem 1941-1945 (SSSR)
Medaile Za osvobození Prahy (SSSR)

POD ČAROU

21.8.1950 bylo jeho tělo zpopelněno v krematoriu ve Strašnicích.
6. 10.1955 byl plukovník Antonín Sochor povýšen do hodnosti generálmajora in memoriam.
Od roku 1994 je urna s jeho popelem uložena v rodiné hrobce v Dobříši po boku manželky Štěpánky.

Jeho busta se nachází:

V Duchcově před základní školou
Ve Stráži pod Ralskem před základní školou
Na čestném pohřebišti u Dukelského památníku
Na místě jeho tragické nehody u Hamru na Jezeře je zbudován pomník, ve kterém byla do roku 1955 uložena urna s jeho popelem.


Přílohy:
0000010068_1_web.jpg
0000010068_1_web.jpg [ 86.27 KiB | Zobrazeno 10344 krát ]
post-467-1220194050.jpg
post-467-1220194050.jpg [ 113.98 KiB | Zobrazeno 10344 krát ]
Nahoru
Offline Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvek: 1 ]  Moderátor: Franz

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina [ Letní čas ]


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
Fórum běží na systému phpBB
Pro KVH VVP Milovice vytvořil čéža | © 2009-12 [mceza.com]

Děkujeme, že bez souhlasu provozovatele nekopírujete žádný obsah těchto stránek.