KVH VVP MILOVICE

Центральная группа войск (ЦГВ)
Střední skupina vojsk (CGV)

Střední skupina vojsk byla znovu zformována a dislokována v Československu 16. října 1968 na základě Smlouvy o dočasném pobytu Sovětských vojsk v ČSSR. Prvním velitelem Střední skupiny vojsk byl Aleksander Michailovič Majorov.

Hlavní součásti střední skupiny vojsk:

▪ 15 ГвТД, Gardová tanková divize, Milovice
▪ 18 ГвМСД, Gardová motostřelecká divize, Mladá Boleslav
▪ 48 МСД, Motostřelecká divize, Vysoké Mýto
▪ 31 ТД, Tanková divize, Bruntál
▪ 30 ГвМСД, Gardová motostřelecká divize, Zvolen
▪ 131 САД, Smíšená letecká divize, Milovice
▪ 122 Raketová brigáda, Hranice na moravě
▪ 185 Raketová brigáda Turnov
▪ 211 dělostřelecká brigáda Jeseník
▪ 5 protiletadlová paketová brigáda, Kuřivody
▪ 7 бригада связи, Milovice - Olomouc


Velitelé střední skupiny vojsk:

16. října 1968 – červenec 1972 generál-poručík Majorov, Aleksandr Michailovič
červenec 1972 – říjen 1976 generál–plukovník Teniščev Ivan Ivanovič
říjen 1976 – leden 1979 generál–poručík Suchorukov, Dmitrij Semjonovič
leden 1979 – prosinec 1980 generál-poručík Jazov, Dmitrij Timofejevič
prosinec 1980 – srpen 1984 generál-plukovník Borisov, Grigorij Grigorievič
říjen 1984 – prosinec 1987 generál-plukovník Jermakov, Viktor Fjodorovič
prosinec 1987 – červen 1991 generál-plukovník Vorobjov, Eduard Arkaděvič

Zástupci velitele střední skupiny vojsk:

1968-1970 generál-poručík Litovcev, D.V.
1970-1973 generál-poručík Baštanikov N.G.
1973-1980 generál-poručík Jermakov
1980-1983 generál-poručík Bokov S.
1983-1987 generál-poručík Surodějev C.
1987-1991 generál-poručík Malaškevič V.S.
Náčelníci štábu střední skupiny vojsk

1968 – 1971 generál - poručík Radzievskij S.
1971 – 1976 generál – poručík Malcev P.
1976 – 1981 generál – poručík Kožbachtjev, V. M.
1981 – 1984 generál – poručík Pankratov V.
1984 – 1987 generál – poručík Tjurin A.
1987 – 1990 generál – poručík Ščerpin Jo.
1990 – 1990 generál – poručík Ovčinnikov A.
1990 – 1991 generál – major Propašev G.


Náčelníci pro věci politické střední skupiny vojsk

1968 – 1973 generál – poručík Zolotov C.
1973 – 1979 generál – poručík Maksimov K.
1979 – 1982 generál – poručík Goglev M.
1982 – 1985 generál – poručík Kovalenko H.
1985 – 1987 generál – poručík Šljaga H. I.
1987 – 1989 generál – poručík Grebenjok V.
1987 – 1991 generál – poručík Šarikov B. I.

Fotografie střední skupiny vojsk stažené z ruských webovek, blogů atd.

Čeští letci na přistávací dráze po zabrání letiště v srpnu 1968. Na druhé fotce je poslední Mig 23 opouštějící Boží dar

Našel jsem dnes zajímavou práci "Střední skupina sovětských vojsk v československu" jejímž autorem je Pplk. Dr. Pavel Minařík, CSc.

Mimo jiné zde podrobněji rozvádí které jednotky sovětské armády spadali pod střední skupinu vojsk.

Střední skupina sovětských vojsk koncem 80. let zahrnovala:
Velitelství "skupiny" - Milovice
- velitelství 28. armádního sboru Olomouc,
(sborovému velitelství podléhaly 31. tanková divize a 30. gardová motostřelecká divize)
- 185. raketová brigáda Turnov,
- 442. raketová brigáda Hvězdov,
- 211. dělostřelecká brigáda Jeseník,
- 5. protiletadlová raketová brigáda Kuřivody,
- 57. samostatný radiotechnický prapor Neratovice,
- 7. spojovací brigáda Milovice - Olomouc,
- 130. spojovací pluk Jiřice,
- 233. radiotechnický pluk Bohdaneč,
- 563. samostatný ženijní prapor Vrch Bělá,
- 129. samostatný prapor chemické ochrany Červená Voda,
- 304. samostatný spojovací prapor směrových stanic Milovice,
- 310. samostatný spojovací prapor směrových stanic Jičín,
- 234. samostatný radioreleový prapor Milovice,
- 821. samostatný radioreleový prapor Jiřice,
- 635. samostatný radioreleový kabelový prapor Jiřice,
- 1240. samostatný radiotechnický prapor Hostouň,
- 1921. samostatný pozemní prapor REB (radioelektronického boje) Hradčany,
- 979. samostatný letecký prapor REB (radioelektronického boje) Luštěnice,
- 144. samostatný automobilní prapor Luštěnice,
- 556. samostatný automobilní prapor Luštěnice,
- 75. samostatný prapor oprav strojní techniky Milovice,
- 651. samostatný prapor oprav tankové techniky Milovice,
- 605. samostatný stavební prapor Hradčany,
- 1637. samostatný stavební prapor Milovice,
- 1639. samostatný stavební prapor Milovice,
- 1640. samostatný prapor mechanizace stavebních prací Milovice,
- 159. samostatný prapor ochrany a zabezpečení Milovice.
15. gardová tanková divize - Milovice
- 29. gardový tankový pluk Milovice,
- 360. tankový pluk Stráž pod Ralskem,
- 295. gardový motostřelecký pluk Milovice,
- 721. gardový motostřelecký pluk Milovice,
- 914. dělostřelecký pluk Trutnov,
- 282. protiletadlový raketový pluk Bohdaneč,
- 81. průzkumný prapor Milovice,
- 152. ženijní prapor Zdechovice,
- 215. spojovací prapor Milovice,
- 517. prapor chemické ochrany Milovice,
- 910. prapor materiálního zabezpečení Milovice,
- 142. prapor oprav techniky Milovice,
- 119. zdravotnický prapor Milovice.
31. tanková divize - Bruntál
- 77. gardový tankový pluk Krnov,
- 100. tankový pluk Frenštát,
- 237. tankový pluk Libavá,
- 322. motostřelecký pluk (posádka neuvedena, pravděpodobně zrušen v roce 1989),
- 1047. dělostřelecký pluk Frenštát,
- 1143. protiletadlový raketový pluk Bruntál,
- 84. průzkumný prapor Buntál,
- 145. ženijní prapor Libavá,
- 692. spojovací prapor Bruntál,
- 400. prapor chemické ochrany Bruntál,
- 911. prapor materiálního zabezpečení Bruntál,
- 152. prapor oprav techniky Libavá,
- 231. zdravotnický prapor Bruntál.
18. gardová motostřelecká divize - Mladá Boleslav
- 210. motostřelecký pluk Rokytnice v Orlických horách,
- 275. gardový motostřelecký pluk Mladá Boleslav,
- 278. gardový motostřelecký pluk Zákupy,
- 280. gardový motostřelecký pluk Bohosudov,
- 86. samostatný tankový prapor Milovice,
- 52. gardový dělostřelecký pluk Hvězdov,
- 130. protiletadlový raketový pluk Svébořice,
- 149. protitankový oddíl Kuřivody,
- 45. průzkumný prapor Děčín,
- 234. gardový ženijní prapor Kuřivody,
- 27. gardový spojovací prapor Mladá Boleslav,
- 106. prapor chemické ochrany Kuřivody,
- 898. prapor materiálního zabezpečení Kuřivody ,
- 80. prapor oprav techniky Hvězdov,
- 386. zdravotnický prapor Děčín.
30. gardová motostřelecká divize - Zvolen
- 164. gardový motostřelecký pluk Jelšava,
- 166. gardový motostřelecký pluk Komárno,
- 168. gardový motostřelecký pluk Ružomberok,
- 30. tankový pluk Oremov Laz (VVP Lešť),
- 75. samostatný tankový prapor Riečky (VVP Lešť),
- 126. gardový dělostřelecký pluk Rožňava,
- 144. protiletadlový raketový pluk Oremov Laz (VVP Lešť),
- 205. protitankový oddíl Štúrovo,
- 20. průzkumný prapor Riečky (VVP Lešť),
- 63. ženijní prapor Štúrovo,
- 85. spojovací prapor Zvolen,
- 205. prapor chemické ochrany Nové Zámky,
- 1054. prapor materiálního zabezpečení Rimavská Sobota,
- 81. prapor oprav techniky Rimavská Sobota,
- 11. zdravotnický prapor Zvolen.
48. motostřelecká divize - Vysoké Mýto
- 265. gardový motostřelecký pluk Vysoké Mýto,
- 322. motostřelecký pluk Olomouc,
- 333. motostřelecký pluk Česká Třebová,
- 375. tankový pluk Šumperk,
- 55. samostatný tankový prapor Šumperk,
- 585. dělostřelecký pluk Klášterec nad Orlicí,
- 716. protiletadlový raketový pluk Červená Voda,
- 258. protitankový oddíl Klášterec nad Orlicí,
- 31. průzkumný prapor Vysoké Mýto,
- 118. ženijní prapor Vysoké Mýto,
- 813. spojovací prapor Vysoké Mýto,
- 308. prapor chemické ochrany Vysoké Mýto,
- 909. prapor materiálního zabezpečení Vysoké Mýto,
- 88. prapor oprav techniky Vysoké Mýto,
- 34. zdravotnický prapor Vysoké Mýto.
letectvo
- velitelství 131. smíšené letecké divize Milovice,
- 114. stíhací letecký pluk Milovice,
- 236. stíhací bombardovací letecký pluk Hradčany,
- 238. vrtulníkový pluk Zvolen,
- 490. vrtulníkový pluk Olomouc.

Smlouva z 16.10.1968 umožňovala vytvoření operačního uskupení čítající 75.000 osob, 200 letounů a vrtulníků. Původně sovětská strana požadovala rozmístění vojsk v devíti tzv. divizních rajonech, z toho pěti v Čechách (Domažlice, Mladá Boleslav, Mimoň, Děčín, Vysoké Mýto), dvou na Moravě (Bruntál, Olomouc) a dvou na Slovensku (Nové Zámky, Banská Bystrica). Nakonec bylo na čs. území ponecháno "pouze" pět výše uvedených vševojskových divizí. Posádková velitelství intervenčních vojsk byla v souvislosti s jejich postupným odchodem zrušena. Vojenští představitelé "spřátelené" sovětské armády byli pro styk s institucemi čs. civilní správy ponecháni pouze v Praze, Ústí nad Labem, Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Brně, Ostravě, Bratislavě, Banské Bystrici a Košicích.

Podle "smlouvy" bylo pro skupiny vojsk vyčleněno:
a) třicet tři posádek:
Bohosudov, Děčín, Zákupy, Mimoň (objekty Hvězdov, Kuřivody, Stráž pod Ralskem, Jabloneček), Turnov, Mladá Boleslav, Luštěnice, Milovice, Trutnov, Zdechovice, Bohdaneč, Vysoké Mýto, Česká Třebová, Rokytnice v Orlických horách, Klášterec, Červená Voda, Šumperk, Jeseník, Bruntál, Krnov, Libavá, Nové Zámky, Komárno, Štúrovo, Lešť, Rimavská Sobota, Jelšava, Rožňava, Frenštát pod Radhoštěm, Ružomberok, Olomouc, Zvolen a Týniště nad Orlicí o celkové ubytovací ploše 258.432 m2 a skladovací ploše 160.362m2.
b) čtyři letiště:
Hradčany, Mladá, Olomouc a Zvolen.
c) tři nemocnice:
Milovice (100 lůžek), Jaroměř (300 lůžek) a Bruntál (600 lůžek).
d) devatenáct skladů:
Bílek (dělostřelecký), Bohuslavice (dělostřelecký), Bystřice pod Hostýnem (zdravotnický), Dětřichov (letecký), Jánská (PHM), Jaroměř (výstrojní), Nemšová (tankový), Nemšová (automobilní), Nové Mesto nad Váhom (ženijní), Olomouc (spojovací), Olomouc (chemický), Olomouc (proviantní), Ostrava (automobilní), Řepčín (PHM), Terezín (proviantní), Týniště nad Orlicí (dělostřelecký), Ústí nad Orlicí (tankový), Vrútky (výstrojní) a Žatec (ženijní) o celkové kapacitě 2.450 vagónů, 16.298 m2 a 10.700 m3.
e) šest skladů státních hmotných rezerv:
Loukov, Mstěnice, Rača u Bratislavy, Roudnice, Šlapánov a Tábor o kapacitě 20.000 m3 PHM.
f) pět výcvikových prostorů:
Mimoň, Libavá, Lešť, Mladá a Malacky.

Následné vynucené dislokační změny se týkaly asi stovky útvarů čs. armády. Ve velmi krátké době se muselo přesunout 1.200 tanků, 700 obrněných transportérů a 1.100 děl. Do nových posádek odešlo sloužit téměř 5.000 vojáků z povolání, 24.000 vojáků základní služby a 900 občanských pracovníků vojenské správy. Sedm posádek čs. strana uvolnila do 8 dnů, čtrnáct posádek do dvou týdnů a jedenáct posádek do 23 dnů.

autorem je Pplk. Dr. Pavel Minařík, CSc.

Ministr obrany SSSR Dmitrij Jazov v 80. letech na návštěvě Milovic

Střední skupina vojsk měla svoje vlastní televizní a rádiové vysílání. Také zde vycházeli noviny Советский солдат - sovětský voják jedním z redaktorů těchto novin byl Valerij Krasčuk. Několik desítek čísel těchto novin má KVH VVP Milovice ve svém sbírkovém fondu.

Fotky z Milovic příslušníků 15. gardového tankového pluku. Stáhnuto ze stránek http://www.cgv.ru

A další z Milovic

A další